ata získaná mezi tisíci Evropany odhalila mezi věřícími vyšší úroveň "spokojenosti se životem". Není to první výzkum, který takovou souvislost naznačuje. Autoři studie použili informace získané v evropských domácnostech, aby analyzovali postoje křesťanů - katolíků i protestantů - nejen k pocitu štěstí, ale i dalším otázkám, jako je například nezaměstnanost. Závěry práce údajně dokazují, že náboženství nabízí "ochrannou bariéru", která chrání před zklamáními, jež život přináší.

Původně chtěli vědci zjistit, proč mají některé evropské země štědřejší příspěvky v nezaměstnanosti než jiné. Ze závěrů analýzy ale vyplývá, že nábožensky založení lidé trpí kvůli nezaměstnanosti menší psychickou újmou než ateisté. U návštěvníků kostelů asi nepřekvapí odmítání instituce rozvodu, zároveň ale z psychologického hlediska méně trpí případnou manželskou odlukou.

Jeden z autorů analýzy, Andrew Clark, nicméně připustil, že příčinou zvýšeného pocitu uspokojení u věřících mohou být i jiné faktory, které výzkum nezohlednil. Jde prý o životní styl či výchovu věřících a z ní plynoucí stabilnější rodinný život a vztahy.

Přesnější posouzení vlivu náboženství na duševní zdraví zůstává sporné. Profesor Leslie Francis z Warwické univerzity tvrdí, že věřící mohou mít výraznější pocit, že jejich život má "smysl". Závěry nové studie korespondují podle Francise s předchozími analýzami o pozitivním efektu náboženství. Mezi vědci prý ale existují i opačné názory, že víra může vést k pochybnostem o sobě samém a k osobnímu selhání.